Četl jsem mnoho rad, co jíst, co nejíst, kolik jíst, kdy jíst, kdy nejíst. Navzájem si odporující. Tahle kniha jde na to jinak. Nedostanete takové rady. Místo toho se začnete sebepoznávat a dle sebe si budete měnit své zvyky, pozitivně, laskavě, bez studu, bez trestání. Připravte se na lekce vnímavosti, zaznamenání a především laskavosti.
Autor nás provází případy několika lidí. Např. na straně 76 příběh ženy, co reagovala na sexuální harašení tím, že přibírala, až sexuální harašení ustalo. Ale přitom vám leccos vysvětlí, jak funguje mozek, jak jsme odlišní, na straně 79 Goodhartovo pravidlo (1976): jakákoliv pozorovaná statistická zákonitost má tendenci se zhroutit, je-li na ni vyvíjen tlak za účelem kontroly“. Nebo prostě: „Jestliže se určitá proměnná stane cílem, potom přestane být dobrou proměnnou.“ Např. hmotnost a vážit se. Autor vám popíše, jaké jsou příznaky hladu a jaké chuti a pomůže vám je rozlišovat (pp124). Ale nejdříve dostanete za úkol se popsat, sepsat návykové smyčky, které následně budete narušovat, měnit. Projdete rozinkovým rituálem aneb naučíte se zkoumat jídlo opravdu důkladně. Budete se učit (znovu)vnímat tělo, hledat plošinu rozkoše a budete si zaznamenávat své pocity po jídle, hned, krátce po něm, po delší době po něm. Abyste postupně po opakovaných problémech, měli argumenty pro sebe, abyste se příště vyvarovali důsledků. Mimochodem stejné metody lze použít i pro odvykání kouření (a začínáte stejně, lékař vám řekne, abyste kouřili, ale abyste při tom vnímali, jak to kouření na vás působí). Pomůže vám i dýchání pěti prsty pro uklidnění. Mě třeba zaujala souvislost jezení jídla s nejvyšším glykemickým indexem a rozvojem deprese (pp269, odkaz 54). Důležité je, abyste byli k sobě laskaví, každý „neúspěch“ brali pozitivně, zaznamenávali negativní zkušenosti, zaznamenávali pozitivní zkušenosti, abyste postupně jedli tak, aby vám bylo lépe, ne hůře. Prostě víc vědomého jezení než skončíte s věcmi, které vám nedělají dobře.
Oficiální popis: Přerušte nekonečný cyklus emočního přejídání jednou provždy Každý, kdo se někdy potýkal s přejídáním, zná ten pocit ztráty kontroly nad sebou a rychle následující pocity viny. Zatímco například úzkost jsme schopni přijmout jako něco, co se nám děje, přitažlivost jídla bereme jako něco, co bychom přece měli být schopni bez problémů zvládat. Tak jednoduché to ale není. Psychiatr a autor bestselleru Život bez úzkosti Judson Brewer zkoumal během své klinické praxe návyky lidí i vědu motivující jejich chování. A vytvořil propracovaný plán, který vám pomůže pochopit, co se děje ve vašem mozku, abyste zvládli upravit svůj vztah k jídlu a zbavit se negativních pocitů s ním spojených.
Kniha Pseudohlad je založena na nejnovějších poznatcích neurovědy a několika desetiletích autorovy psychiatrické praxe. Je srozumitelná a empatická, pomůže vám konečně se vymanit z vězení jídla a získat svůj život zpět.
Mimo jiné se díky ní naučíte:
– jak přestat vidět jídlo jako nepřítele,
– jak si náš mozek vytváří návyky a proč je těžké se jich zbavit,
– proč sebeovládání letí z okna, když otevřete pytlík brambůrků,
– proč diety a vážení nefungují,
– jak využít různé konkrétní strategie ke změně svých návyků,
– jak se přestat odsuzovat,
– jak mít rád jídlo a nenechat se jím ničit,
– jak malými kroky dosáhnout velkých změn.