Skvěle zpracované téma, které by se nemělo dít. Přesto se děje často, příliš často. Rád jsem tuto knihu podpořil a podpořím ji i touto recenzí. První část knihy je velmi podrobný vhled do dětství Tomáše, které je ve vhodných chvílích přerušeno a doplněno komentářem odborníka na dané téma. Je to podrobné, svým způsobem napínavé, čtivé, postupně se vyvíjející, celkem „dobře“ se člověk vciťuje do pocitů. Být bez zázemí, je vývoj celkem pochopitelný…
Druhá část knihy obsahuje další příběhy dvou žen a rozhovory s nimi. Už méně podrobné, ale vidím jejich roli v tom, aby ukázali jak pestré to mohou být příběhy a co všechno mohou způsobit. Následují příběhy zdánlivě z druhé strany, příběhy pedofilů. Tuhle část považuji za podobně důležitou jako úvodní rozebraný příběh Tomáše a to z několika důvodů. Veřejnost se často bojí pedofilů, ale statistiky hovoří jasně, valná většina útočníků je z blízkého okolí, nevlastní i vlastní rodiče, vzdálení i blízcí příbuzní, učitelé. Stejně jako jinde, i u pedofilů je nebezpečnější pedofil bez pomoci, bez uvědomění, bez zázemí než ten, který může čerpat ze zkušeností jiných, poučit se jejich chybami. A prostě stejně jako být heterosexuálem automaticky neznamená, že kudy chodí tudy znásilňuje opačné pohlaví, ani u pedofilů tomu tak není (ale samozřejmě i taková jsou, v médiích o nich nejčastěji slyšíme, stejně jako o všem jiném negativním). Jsem rád, že v knize je dostatečně zdůrazněn rozdíl mezi pedofilem a těmi, co páchají násilí na dětech, což vidím jeden z hlavních důvodů proč se obětem nevěří, proč to některým tak dlouho prochází – protože většina násilníků jsou „běžně“ vypadající lidé z blízkého okolí a obětem zvláště dětem se spíš jim nebude věřit než těmto „seriózním“ dospělým.
Jsem rád, že vyšla kniha. Jen doufám, že nebude výsledkem další regulace. Nevidím svět černobíle, zvláště poté, co znám pár, který začínal jako učitel a, pokud se nemýlím, ještě nezletilá studentka a nyní spolu žijí spokojeně s několika dětmi. A naopak znám dost příběhů bez jakéhokoliv sexuálního podtextu, kde lidé na pozicích manipulují, zneužívají svého postavení i moci. Osobně to vidím jako to horší na celém příběhu Tomáše, vlastně nutná prerekvizita k sexuálnímu deliktu, manipulace, šikana, zneužívání své pozice, podvádění, falšování, fiktivní doučování. Stejně tak příliš nesouhlasím s radou bát se cizích lidí, zvláště když opakuji, většina deliktů je z blízkého okolí. Osobně si myslím, že pokud něco má pomoci, tak umět si poradit, umět říct ne, především pseudo autoritám jako jsou učitelé, lékaři a další. Vychovávat „nevychované“ dítě, které prostě nevidí důvod poslouchat cizího člověka. A které umí být hlasité a umí si říct o pomoc (právě cizím lidem).
Knihu doporučuji.

Oficiální popis: Tomáš Paprštein zažil v dětství sexuální zneužívání, manipulaci a citové vydírání. Jeho autentický příběh
v podobě deníku je doplněn o vhledy odborníků
a praktické rady.

Dozvíte se, co vše může přispět k ohrožení dítěte, čeho si všímat, jak se zachovat nebo kde a jak hledat pomoc. Kniha se obrací nejen k obětem, ale ke všem, kdo vychovávají děti nebo s dětmi pracují. Snaží se vnést světlo, porozumění a naději tam, odkud tak často odvracíme zrak. Tomáš Paprštein není spisovatel, ale svůj autentický příběh sepsal s vírou, že otevřené sdílení pomáhá těžké životní zážitky zvládnout.

Klubovna Naděje přináší naději na změnu, citlivou prevenci a odbornou osvětu.

Co s přečtenou knihou?

Pošlete knihu dál, odneste ji do knihovny, dětského domova či knihobudky. Aby se osvěta, prevence a pomoc šířila a byla dostupná komukoliv, kdo ji bude potřebovat.

Aby se to už nikomu nestalo.

Knihu je možné koupit zde:
kniha.klubovnanadeje.cz