Doporučuji. Výjimečná kniha. Poutavé, dobře argumentované na příkladech. Dále zde autor popisuje dost příkladů omylů, hodně zajímavé. Samozřejmě není to bez chyb (bohužel jsem si nepoznamenal kde a co přesně, někde v první třetině knihy), bez zaujetí (např. celkem očekávatelné upřednostnění statistiky před riziky státu). Stejně tak při čtení bylo znát, že upřednosťňuje „globální dobro“ před svobodou jednotlivce. Nicméně přednosti více než převažují. Stručně? Zajímejte se. Méně stručně? Sice mnohá statistika je vědomě či nevědomě mylná, ale měli bychom být konstruktivní, zaměřit se na to, jak nám může pomoci. Autor v deseti bodech rozvíjí zlaté pravidlo „Zajímejte se“. 1. Nahlédněte do své duše – buďte si vědom svých emocí, toužebných přání, nenechte se jimi zaslepit jako Bredia (byl o tom i film). 2. Zamyslete se nad svou zkušeností. Ověřování vlastními zkušenostmi je důležité, nicméně buďme si vědomi omezení – např. v přeplněném metru a průměru 130. 3. Pozor na předčasnou enumeraci. Neboli buďte si vědomi, že sčítáte hrušky s hruškami, i rozdíly mezi hruškami – viz statistiky dětské úmrtnosti, kde rozdíly mohou být dány definici plodem a dítětem. 4. Poodstupte si a pokochejte se výhledem. Masmédia hledají překvapivost. To, že v Londýně se víc vraždí než v New Yorku stále může být pozitivní zpráva, že se podařilo v New Yorku v jednom měsíci dostat počet vražd pod Londýn a navíc v obou městech se snižuje počet vražd. Pro tohle pravidlo je obrana známá: znejte či vyhledejte si několik orientačních čísel. Např. počet lidí v ročníku v ČR je 140 000 lidí (já si pamatuji údaj 100 000). 5. Zjistěte si souvislosti Jinak dlouho žijí mýty jako s těmi marmelády a že mylně se soudilo že s vyšším výběrem klesá prodejnost. 6. Ptejte se, na koho se zapomnělo. V minulých dobách ale i v současnosti dobách se často zapomene na ženy (riziko, že jsou těhotné). Zapomíná se na vliv toho, že se někteří s jiným názorem průzkumu vyhýbají. Na to, že většina výzkumů je na běloších v bohatých zemích, kulturně ovlivněných. 7. Žádejte transparentnost,když počítač odmítá spolupracovat – aneb varuje před umělou inteligencí… 8. Statické podloží není samozřejmost – varuje před ovlivněním statistiky státy, kteří vyhrožují, stíhají statisty, kteří svými čísly kritizují vládu. 9. Nezapomínejte, že i dezinformace můžou být krásné – ale to neznamená, že grafy pro dobré účely nepoužívat, naopak, usnadněte čtenáři čitelnost názvem grafu „Počet smluv se zvýšil“. 10. Udržujte si otevřenou mysl – když se změní fakt, změním názor.
Oficiální popis: Data, grafy a analýzy nás dennodenně obklopují a narážíme na ně v médiích i při hospodských debatách. Statistiky nám slouží jako nepostradatelná opora při orientaci ve světě, a přece je čím dál víc zpochybňujeme. Když se však čísla dostanou do povolaných rukou, umějí změnit svět k lepšímu. Navzdory tomu, co se mezi lidmi traduje, nejsou dobří statistikové žádní podfukáři. Nešíří kouřovou clonu, ale naopak odkrývají nové obzory. Kvalitní statistické údaje pro nás znamenají totéž co pro hvězdáře dalekohled, pro bakteriologa mikroskop nebo pro radiologa rentgen. Pokud se jim otevřeme, odhalí ve světě kolem nás to, co bychom jinak přehlíželi. Tim Harford v knize Jak číst čísla vychází z praktických zkušeností ekonoma a zároveň moderátora rozhlasového pořadu BBC More or Less. Sestupuje s námi do hlubin dezinformací, mlžení i podezřelých výzkumných postupů a nachází v nich drahocenná data a analýzy, pro které stojí za to se čísly zaobírat.