Autor zemřel v roce 1995, knihu vydala v roce 1999 jeho žena. Autor by dílu vybavil dalšími poznatky, zkorigoval. Knihu jsem si půjčil v knihovně a někdo se osmělil a tužkou dost korektur udělal.
Já nejsem žádný historik, jen laik. I tak mě některé informace zarazili, protože z jiných zdrojů jsou jinak prezentovány (např. původně sudetoněmečtí němci chtěli připojit k Rakousku a ne hned k Německu – zdroj: Respekt speciál), samozřejmě nejsem ochoten si ověřit, co z toho je pravdivější. A pak občasné možné chyby, překlepy, např. v roce, který z kontextu nedává smysl.
Od začátku mám dojem, že autor zjevně se kromě fašismu zabývá komunismem, na dnešní dobu ho obhajuje, vyzdvihuje – těžko říct, jestli je to vliv doby, ve které žil, vliv toho, že části vycházeli v komunismu, aby vůbec vyšli a nestihli se opravit.
Přese všechno kniha má co říct, přibližuje danou dobu, částečně se dá číst jako román, kde se postavy mění. Mně přiblížila tehdejší dobu, téměř 100 let starou, ještě víc než jiné zdroje. Byla to víc násilná doba i v meziválečném období. Dovedu si představit, že v rámci volení menšího zla, lidé volili raději fašisty než komunisty. Je stejně zajímavé, že fašismus i komunismus byl tehdy občas zakazován, nicméně do dnešní doby zůstal víceméně jen zákaz fašismu. Je to tím, že fašismus se dřív dostal k moci a protože to byla dřívější doba, byl násilnější? Kdyby pořadí bylo opačné, byl by kvůli době u moci násilnější komunismus a nyní bychom měli zakázaný komunismus a ne fašismus? Možná. Nicméně v Rusku byl u moci komunismus nejdříve, koncentrační tábory nacismus okopíroval z Ruska, možná proto taky se dostal k moci, protože tehdejší lidi tušili, že nechtějí to, co bylo tehdy v Rusku. Dějiny píšou vítězové. Naše prameny jsou ovlivněny tím, že krátce po druhé světové válce byli u moci komunisté. Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.
V každém případě jsem si poupravil své zjednodušené znalosti na celkem složitý, komplexní obrázek. Odstranil rovnítko mezi fašistou a příklonem k Německu (do roku 1939 čeští fašisté spíše nesnášeli Němce). Získal méně černobílou představu o koloborantech a jejich typech. Hranice mezi „snažit se přežít“ a napomáháním režimu byla velmi tenká, hrdinů byli plné hřbitovy, doslova. I příklon k celoněmecké říši, když si odmyslíme výrazně vyšší násilnost tehdejší doby, jak moc se liší od příklonu k NATO či EU? Je zajímavé, že když odstraníme to nemoderní a to příliš násilné na dnešní dobu, tak vlastně víceméně dostaneme podobný program, jaké mají některé politické strany.
Oficiální popis: Dějiny českého fašismu a jeho politické reprezentace v letech 1922-1945. Český aktivismus a kolaborace za protektorátu.
Monografie. Mezinárodní fašismus. Evropské fašistické režimy, hnutí a strany. Český fašismus a jeho političtí představitelé ve 20. a 30. l. Mnichov. Druhá republika. Protektorát, protifašistický odboj, česká aktivistická politika a kolaborace. Retribuční dekrety a mimořádné lidové soudy po válce.
Jeden komentář: “Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945 – Tomáš Pasák”
[…] bych se mohl opakovat jako u knihy Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Tahle kniha je konstruována jinak. Vypráví příběhy sedmi lidí z různých zemí, dnes […]