• Kniha, kterou jsem musel mít. Četl jsem od stejného autora komiks na téma emigrace. A téma porodnost mě zajímá. Při čtení jsem zjistil, že na rozdíl od komiksu, myšlenky musí popisovat obsáhleji a tím pádem se s ním tolik neshodnu ve vedlejší tématech knihy. Nicméně je to kniha, která v hlavních tématech má co říct, jde proti mýtům, neintuitivně, nicméně argumentuje dost přesvědčivě.
• Na základě výzkumů jednovaječných, dvojvaječných dvojčat a adoptovaných předkládá výsledky výzkumů, které by se daly shrnout takto: V dlouhodobém horizontu výchova nemá prakticky žádný vliv oblastech jako je zdraví dítěte, inteligence, štěstí, úspěch, charakter, povaha. Proti proudu? Ano. Proto zdůrazňuje: samozřejmě výzkumy jsou v tzv. prvním světě běžných rodičů, samozřejmě má vliv, pokud adoptujete dítě z třetího světa, samozřejmě má (negativní) vliv, když dítěte provádíte nepěkné věci, děláte zásadní chyby, ale běžná rodina s různými způsoby až tak velký vliv na to, co z vašich dětí bude, nemá. Samozřejmě výchova má vliv v daném čase, autor přirovnává dítě k pružnému plastu, ovlivníte ho, ale po 10 20 letech se vrátí blízko k podobě dané jeho geny. Na co má vliv výchova? Na náboženské vyznání, na politickou příslušnost. Co má vliv je taky, jak děti na vás budou vzpomínat. Tedy jak moc jste byl v pohodě. Většinu námitek v poslední kapitole se snaží lépe ozřejmit. Prostě nenutit dítě do aktivit, které ho nebaví. Myslet na sebe, prostě znát své hranice, děti víc ocení v dlouhodobém horizontu, že jste byli v pohodě, než to, že jste je dostali na nejlepší školu, školku. Zvláště by si na to měli dát pozor „elitní“ rodiče, své děti nejvíc ovlivní svými geny (a výběrem vhodného partnera – výběr partnera nejen ovlivní váš partnerský vztah, ale zásadně i s jakými dětmi se budete potýkat), ne tím, kolik aktivit mu dopřejí a jak moc se mu obětují. Pokud chcete mít krom svých genů vliv, adoptujte dítě z třetího světa.
• Dalším hlavním tématem bylo přesvědčit čtenáře o tom, že výchova je zbytečně nákladnější než musí být. Dodává k tomu statistiky, že rodiče obětují svým dětem čím dál víc času, peněz a tak dětí mají víc, protože kvůli takto nákladné výchově si jich víc nemohou dovolit. Zmiňuje to, že nás odrazuje relativně krátké období náročnější péče o dítě na začátku a tolik si neceníme toho, že později děti jsou méně a méně náročné, potenciálně pomáhající. Zvláště když mnoho lidí, chce pak vnoučata. Přeceňujeme nebezpečí – přitom bezpečnost je násobně vyšší než jsme měli my nebo naši rodiče, prarodiče. Stejně tak, děti jsou méně nákladné než v době našich rodičů. Do značné míry si nákladnost dětí zhoršujeme rok od roku sami.
• Zmiňuje Nadya Suleman, která v roce 2009 porodila osmerčata – myšlenky k tomu mám ty, že pak ani nejste schopni tolika dětem naráz být tak kontrolujícím rodičem. Zmiňuje fakt, že drtivá většina lidí nelituje toho, že byli porozeni, resp. jak moc by váš život musel být mizerný, abyste nechtěli být narozeni? Zmiňuje celospolečenský fakt, že čím víc lidí, tím víc nápadů a tím víc inovací, a také tím víc uživatelů. Nicméně prakticky vůbec se nevěnuje otázce přelidnění Země, hranicím a limitech populace. Nicméně na straně 112 se snaží rozebrat důvody klesající porodnosti i paradoxy.
• Píše i o podpoře porodnosti od státu a navrhuje podobnou podporu od prarodičů. Na straně 145 píše, že vláda se nebude vměšovat na rozdíl od prarodičů, kteří často se cítí oprávněni vměšovat – no vláda se vměšuje, ať pobíráte dávky nebo ne. Nicméně má pravdu v této hlavní myšlence – prarodiče mohou podporovat své děti podobně jako stát, bez podmínek podpořit každé dítě svých potomků, i kdyby zástěrkou, že to stejně zdědíte.

Oficiální popis: Z rodičovství jsme zbytečně udělali nepříjemnou povinnost. Rodiče investují do svých dětí více času a peněz než kdykoli předtím, ale šokující zjištění výzkumu dvojčat a adoptovaných dětí je, že výchova je z dlouhodobého hlediska mnohem méně důležitá než genetika. Tato odhalení mají překvapivé důsledky pro to, jak vychováváme své děti a jak s nimi trávíme čas. Hlavní ponaučení: Méně formujte své děti a více si užívejte života. Vaše děti budou i tak v pořádku. Sobecké důvody, proč mít více dětí je kniha praktických velkých myšlenek. Jak mohou být rodiče šťastnější? Co mohou změnit – a co musí prostě přijmout? Které ze svých starostí mohou rodiče bez obav zapomenout? A především, jaký je pro vás správný počet dětí? Na děti a rodičovství už nikdy nebudete pohlížet stejně.