Brak. Po přečtení knih stejné autorky jsem se rozhodl přečíst i tuto. Dobře se čte, je to složenina mnoha menších pár stránkových textů. Ale jinak… Je to slátanina mnoho témat, to, že se neshodnu s autorkou na propagaci alkoholu, způsobu výchovy dětí, kvót, v pořádku. Na druhou stranu argumenty pro nechání sednout jsou validní (na ženě nepoznáme první trimestr ani moc menstruaci, nejlepší je si říct o sedadlo, bohužel ne každá zvládne). Ale kniha navíc plná, dle mě, reklama na produkty, na osoby. Prostě kniha nesedla, ztracený čas.

Oficiální popis: V knize Jak být ženou jsem se omezila na jediné téma: ženy. Jejich vlasy, jejich boty a jejich pobláznění Aslanem z filmu Lev, čarodějnice a skříň (o němž vím, že je univerzální). Ale! Ve své nové knize Morantologie — jak název napovídá — jsem se osvobodila, abych mohla řešit zbytek světa: Krotitele duchů, Twitter, kofein, záchvaty paniky, vzpomínkovou bohoslužbu za Michaela Jacksona, měšťáckou závislost na marihuaně, opíjení, Panství Downton, pandy, svoji vlastní tragickou předčasnou smrt a opakovaná selhání ve snaze kohokoliv přimět, aby používal přezdívku, kterou jsem si sama vymyslela.

Jdu do erotického klubu s Lady Gaga, brečím na kytaře Paula McCartneyho, opíjím se s Kylie, čichám k polštáři Sherlocka Holmese na Baker Street 221b, píšu nekrolog Amy Winehouse, na Downing Street přijdu pozdě ke Gordonu Brownovi, David Cameron mě drze odbyde na zahradní párty — i když to bude asi proto, že jsem ho nazvala robotem C3PO vyrobeným ze šunky. A ve volném čase — mezi kocovinami — řečním o sociálním státu, zavírání knihoven a chudobě jako nějaký béčkový Dickens nebo Orwell, ale s kozama.