- Kniha vydaná v roce 2019. Nicméně při čtení mi údaje byli čím dál divnější, až na straně 139 si všimnete, že vycházejí z výzkumu z let 2013 a 2014 a ze strany 150 pochopíte, že daný odstavec byl psán v roce 2016. Těžko soudit, kdy byly které texty psány, ale rozestup mezi psaním a vydáním se mi zdá velký a mnohé údaje tak jsou starší, než by člověk čekal.
- Celkově, první část se dát číst, je plná informací. Pak přes definice rodiny, vlastenectví se dostaneme k taky-ekonomce Švihlíkové, od které dál vám čas strávený čtením nikdo nevrátí. Jsem rád, že jsem knihu nekoupil, ale půjčil. Přesto některé informace ze začátku dávají smysl a jiné zanechali stopu.Např. pp 167 „Moudrý nezná detaily Předně se domníváme, že moudrý pokud možno všechno ví, aniž má vědění o všech jednotlivostech“
- pp 187 Niccolo Machiavelli: Malé zločiny se trestají, velké odměňují. …Chceme-li, aby nám byly staré zločiny odpuštěny, pak se … musíme dopustit nových, zdvojnásobit naše nepravosti, hromadit vraždy, žhářství a drancování, a především se musíme snažit získat co nejvíce spoluviníků. Kde je mnoho viníků, není trestán nikdo.
- pp 212 „Kolega jeskynář si vždy ve vlaku na záchodě lokne vody, která je označena jako nepitná.“ Eliminace rizik je do časů mírových, aby pak v době problémů systém víceméně zkolaboval. Velmi zajímavé příklady k zamyšlení.
- Bez čtení této knihy se obejdete. Data ke klimatické změně byly zastaralé už v době vydání a jsou i jinde. Ve zbytku knihy jsou tak řídce rozptýleny hodnotné informace, že nemá smysl číst celou knihu kvůli jim.
V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný. Jeho rostoucí populace se v kombinaci s klimatickou změnou stává největší přírodní i sociální silou 21. století. Nevyhneme se zvýšené péči o půdu a les i novým přístupům k hospodaření s vodou a nízkoemisní energetice. V druhé části knihy autoři ukazují, v čem by mohla spočívat resilience naší vlasti či obecně civilizace. Zamýšlejí se nad odolnou ekonomikou, ale také ukazují, že síla společnosti a národa začíná doma v rodině. V době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení. V neklidném světě je obtížné být šťastný, a proto je důležité uvědomit si, kde vzniká a jak mizí pocity rovnováhy a štěstí.