• K této knize jsem si napsal asi nejvíc poznámek ze všech knih, co jsem kdy četl. Četl jsem dlouho, je hutná, plná informací, hodnotných informací. Na druhou stranu i plná chyb, nesprávných či jen nejistých dedukcí. Celkově skládám poklonu shromáždění informací a přese všechno doporučuji k přečtení. Jen pozor na dedukce autora (konkrétně autorky), i proto jsem četl tak dlouho, že naštěstí brzy jsem si všiml chyb a o to opatrněji, pomaleji jsem pak četl, abych si do své paměti neuložil nepodložené dedukce.
• Tahle kniha je současně příkladem jak už rozostřený je význam slov jako je spravedlnost, rovnost. Autor tyto slova používá hodně volným způsobem, z mého pohledu až kde já bych použil antonymum. Současně se připravte na rychlá, z mého pohledu nedomyšlená řešení. Řešení obsahující plno zákazů, příkazů.
• Celkem na začátku (pp26) se věnuje generickému maskulinu. Aby někdy později, tuším dvakrát, udělala tu samou chybu, kterou kritizuje, že dle mužských/ženských tvarů usuzuje jak moc kdo mluví/myslí na muže/ženy.A to že pod mužským tvarem si někdo představí pravděpodobněji muže (pp30), není bug, ale obecnější vlastnost. Stejně jako pod řešením kvadratické rovnice x*x=4 víc lidi napadne řešení 2, než -2. A to u té kvadratické rovnice máme je z názvu rovnice patrné, že tam budou dvě řešení, na rozdíl od mužského tvaru, kde prostě není žádná indície, jestli se mluví o muži nebo např. obecně o povolání – jako jsem to záměrně použil výše „autor“.
  Já jsem velkým zastáncem používání generického maskulina, obecněji pro používání obecnějších krátkých termínů (a třeba mi chybí výraz zahrnující mzdu i plat) a není za tím nic maskulinního, ale jazykového. Bylo by mi jedno, když by se používal ženský nebo třeba střední rod. Což usuzuji i z toho, že používám např. zdravotní sestra – i když mi to osobně vadí, že to není jednotné.
• Obecně kniha byla zdrojem plna zamyšlení. Pokud nevíte o čem si s partnerem povídat, může zde najít inspiraci, poznat a pochopit pohled druhého pohlaví. Současně je zde k zamyšlení i to, co je vlastně spravedlnost, co je rovnost. Tahle kniha mě dále utvrzuje v tom, jak je význam těchto slov subjektivní. Např. počet WC. Má být stejný počet pro obě pohlaví? Má se přizpůsobit poměru pohlaví, který tam chodí? (A který se v čase mění.) Má se přizpůsobit tomu, že jedno pohlaví stráví na WC v průměru víc času? Mají být unisex kabinky? A co pisoáry? Z mého pohledu (a z pohledu teorie front) jsou dle mě nejlepší unisex kabinky. Ale obecně rovnost a spravedlnost závisí na potřebách a prioritách daného člověka. A ty jsou různé mezi pohlavími i v rámci jednoho pohlaví (min. při konfrontaci autorky a mé ženy).
• Poznámky přepisuji s odstupem času:
• pp52 Píše, že muži víc používají auta, ženy MHD, pěšky a řetězené cíle. Infrastruktura je navržena dle mužů – já tam vidím (i) jiné vlivy. pp064 ustupuje mnohogenerační bydlení, pp84 nočním autobusem ženy méně jezdí (stereotyp, sebenaplnující proroctví), pp90 sport, pp96 nepracující žena neexistuje dle autora.
• pp102 ach ten paygap. Plno argumentů, ale chybné dedukce. Např. pokud nějak pronikají ženy (ale platí to i opačně), snižují se platy, samozřejmě: víc lidí, větší nabídka/konkurence, nižší mzdy. (103 důchodový systém, 104 neplacené, 114 přesčasy). Na 116 navrhuje řešení jen pro ženy, takže přímá další diskriminace mužů, pečujících mužů – o to víc by takové řešení podpořilo, že ženy víc pečují… 117 Dobrá poznámka, že stát umožňuje dát do výdajů věci jako nářadí, ale např. náklady na hlídání ne (nebo třeba na dopravu). Oklikou zpátky k tomu, jak důležitá je širší rodina.
• pp125 Bohužel předpojatost v publikacích, dvojitě zaslepené publikování by pomohlo částečně, další problém je citování (zde by dle mě pomohli jména nic neříkající o pohlaví jak je to v USA; nebo místo jmén nějaká ID?)
• 135 programátoři byli ženy, bohužel se to moc neví
• 149 ženy mají tenčí kůži (nižší toxiny), vyšší podíl tuku, menší radiace, méně chemikálií
• 154 ženská ruka je o 2 cm kratší v průměru (volant, nářadí)
• 156 M. krok je o 10% delší (armáda), 157 M. síla v horní části je o 50% vyšší, v bocích je rozdíl poloviční (batohy), oblek je pro muže (močení) – ono se drží zvyky z dob, kdy žena byla oblékána služebnou… 183 síla M vs. Ž
• 197 ruka menší a pianista, setrvačnost je ok?
  • 90% zákazníků je ok, ale pak oversize, dlouzí, krátcí mají podobné problémy..
• 202 sw pro rozpoznávání hlasu jsou spíše naladěny na mužský hlas (hlubší)
• 204 opět generické maskulinum
• 205 algoritmy situací zhoršují, přebírají známé i neznámé stereotypy, berou i práci (tím, že usuzují z generických maskulin)
• Říkám si, jak specializace, stereotypy přispívají k rozdílům, podobně jako páv získal ocas k ničemu…
• 228 zranění žen v dopravních nehodách je vyšší kvůli rozměrům
• 230 nižší hustota kostí, vzdálenost obratlů
• u žen se častěji projeví vedlejší účinky vakcín (silnější imunitní systém?) nižší dávky
• rozdíly na úrovni buněk (i bez vlivu hormonů)
• 245 thalidomid -> zákaz účasti těhotných ve výzkumech -> zoufalý nedostatek údajů
• jsou ženy složitější? menstruace/fáze cyklu – různý vliv, těhotenství? (HA?)
• 248 generické prakticky jen na mužích
• 249 deprese o 70% s vyšíí pravděpodobností ženy
• 253 ženy by měly s věkem jíst víc bílkovin (kvůli úbytku svalové hmoty)
• 255 ženám by mohlo pomoci posilování, na rozdíl od mužů
• 266 ž mají průměrně delší a užší tlusté střevo
• 307 shodneme se v kritice, v ČR sleva na manžela
• 308 OSVČ ženy vs. ZAM muži – setrvačnost peněz
• 315 ženské vzory
• 320 podporuje diskriminaci AWS (volba ze seznamů, kde jsou samé ženy) – v ČR se mi líbí víc iniciativa, volte ženy – zúčastnil jsem se
• 330-331 M přerušují víc než ženy, M méně než ženy
• 337 muži utíkají před válkou, ženy před násilím

Oficiální popis: Data jsou pro moderní svět zásadní. Od ekonomického rozvoje přes zdravotnictví až po vzdělávání, politiku nebo veřejnou správu, při rozdělování zdrojů i přijímání zásadních rozhodnutí se spoléháme na čísla. Značná část dat však nezohledňuje pohlaví, považuje muže za standard a ženy za atypické. Za tuto předpojatost ovšem ženy platí svým časem, penězi a často i životem.
Caroline Criado Perez v knize Neviditelné ženy zkoumá příčiny genderové nerovnosti v domácnostech, na pracovištích, při lékařských diagnostikách, v politice i dalších oblastech. Kniha, postavená na stovkách případových studií z celého světa a napsaná s energií, vtipem a jiskřivou inteligencí, je průlomovým, nezapomenutelným odhalením, které změní váš pohled na svět.