• Není už moc knih/myšlenek, které by dělaly změnu v mém chování. Tahle kniha patří mezi ně. Co víc, udělala změnu, kterou bych nazval převratem. A převratem je i to přesto nebo právě proto, že je relativně jednoduchá. Auto použil přirovnání ke kontenerům v dopravě. Na první pohled se zdáli kontejnery neefektivní, omezující, ale v realitě přispěli k efektivitě.Podobně systém zettelkasten (z němčiny kartotéka) je systém svým způsobem jednoduchý, jednotným způsobem si zapisovat dočasné letmé myšlenky, trvalé bibliografické poznámky, projektové a především trvalé poznámky. Vše propojovat, upravovat a využívat jako externí uložiště mozku s podobnou strukturou jako funguje mozek sám.
• Původní autor ho používal před sto lety formou kartotéky, s důmyslným systémem odkazů. Nyní můžete použít moderní nástroje typu LogSeq, ale důležité je, abyste funkce používali uváženě, aby ony nebyly pány vás, ale naopak. Držet se jednoduchosti.
• pp 212
  • vždy vázat na předchozí -> vždy někam vázat
    • při zařazování si opakuji
  • oddělit poznámky od sebe -> dle mě stačí když máte nástroj, který je dokáže adresovat
  • vytvořit si přehledovou tabulku, co vše zkoumám, chci zkoumat.
• pp 178 Nějaké omezení je + a ne -.
• pp 182 víc lidí je – ne + (lze redukovat předfází, kdy necháme lidi myslet samostatně a až pak budou dávat dohromady nápady)
• pp 185 Ten, kdo má víc myšlenek, bývá víc otevřený dalším myšlenkám
• pp 137 – zapomínání je důležitější než pamatování. Bez zapamatování máte horší abstrakci, pochopení
• Čtyři základní principy
  • Psaní
    • samostatné i vzájemně provázané činnosti
      • co nejdříve vyprazdňovat mozek od pobočných myšlenek
        • nejlépe tím, že si napíšu letmou poznámku win-win
          • pobočná myšlenka zmizí z mozku
          • není zahozena
      • naopak naplnit si mozek myšlenkou
      • !používat mozek jako zápisník (neustálým opakováním) je plýtvání mozkem, časem
        • co nejdříve zastavit
    • čtete tak, abyste textu rozuměli
      • dělejte si poznámky
    • rozvíjejte své úvahy
      • propujte
    • podělte se o své objevy
    • využijte sílu zvyku
  • Jednoduchost nade vše
  • Nikdo nikdy nezačíná od nuly
  • Nechte se motivovat svou prací

Oficiální popis: Ze všech stran se na nás valí informace a všichni se v nich snažíme najít smysl. Zajímavé knihy, články, videa, podcasty, workshopy… a vy zrychlujete a kloužete po povrchu. Ukládáte si podněty „na později“, ale nikdy se k nim už nevrátíte. Po pár týdnech si pamatujete málo a v praxi nevyužijete skoro nic. Copak neexistuje způsob, jak informace efektivně ukládat a později proměnit v něco užitečného či nového? Neexistuje nějaké „GTD pro intelektuální práci“?

Existuje: zettelkasten. Jde o metodu, kterou si pro sebe v „papírových” 70. letech vymyslel jeden z největších sociologů 20. století Niklas Luhmann s úmyslem efektivně, plodně a kreativně myslet. Díky návykům a důmyslně vedené kartotéce přinesl světu desítky knih a stovky článků, které jsou dodnes považovány za průlomové.

V knize Jak si dělat chytré poznámky popisuje Sönke Ahrens Luhmannův geniálně jednoduchý a přesto komplexní systém v kontextu dnešního světa a ukazuje, jak jej uplatnit v práci s informacemi: při čtení, myšlení i psaní. Ahrens odkazuje i na neurovědu a objasňuje, proč je zettelkasten tak efektivní. Od vydání této knihy v roce 2017 se metoda zettelkasten stala celosvětově tak populární, že vývojáři softwarových nástrojů (např. Notion, Evernote, Roam Research, Obsidian a další) na ni začali brát ohled při návrhu funkcí.

Velkým přínosem knihy není jen inspirace Luhmannovým příběhem, ale též praktický přesah do oblasti osobního zpracování informací. Ať už jen rádi čtete, něco se učíte, blogujete, píšete diplomku, příručku, přednášíte, školíte či prostě chcete lépe a radostněji myslet, je to kniha pro vás. O Niklasi Luhmannovi se říká, že málokdy něco četl dvakrát – a přesto byl schopen působivé a hluboké konverzace s někým, kdo měl všechny informace po ruce. Nechcete to umět taky?