Kdybych byl pro povinnou četbu, tahle kniha by na seznamu povinné četby byla. Princip nenásilné komunikace znám léta, praktikuji podobnou dobu, nicméně stále je co zlepšovat a stále bude. Nenásilná komunikace je potřeba pro komunikaci s cizími lidmi, se svými blízkými i pro komunikaci sám se sebou. V zásadě lze zjednodušeně říct, že se skládá ze čtyř kroků: Pozorování, Pocity, Potřeby, Prosba. Každý krok má svůj důvod a svá pravidla. A o tom jak v praxi ji používat je celá kniha, na praktických příkladech, ze života.
1. Pozorování je popis situace bez hodnocení, která přispívá k tvé pohodě nebo naopak nepohodě.
2. Pocity je čistě popis emocí nebo tělsné pocity, které spouští pozorování (nicméně vyvarovat se náznaku příčiny).
3. Potřeby je popis potřeb nebo na čem ti záleží (spíše než tvoje preference nebo konkrétní čin). „Empaticky přijímám to, co by ti obohatilo život, aniž v tom slyším nátlak.“
4. Konkrétní činy, které si přeješ tady a teď.
Princip jednoduchý, v praxi účinný, prospěšný, nicméně stále je co vylepšovat, např. v jak moc emočně vypjatých situací je jich člověk schopen použít.
Doporučuji.

Oficiální popis: Většina z nás byla vychovávána k posuzování, soutěživosti, ke kladení požadavků a ke komunikaci s lidmi v termínech, co je „správné“ a co „špatné“. Komunikace v tomto smyslu často vede k nedorozuměním. Koncept NVC (Nonviolent Communication) – tedy koncept nenásilné komunikace – který rozvinul M. B. Rosenberg, představuje ucelený výcvik v komunikaci a je založen na naslouchání sobě i partnerovi, ochotě vnímat potřeby a pocity vlastní i druhého. Metoda NVC osvobozuje komunikaci od negativních zkušeností, pomáhá překonávat navyklé vzorce v jednání s druhými, napomáhá k řešení konfliktů a rozvíjí vztahy založené na úctě a kooperaci. Knihu ocení čtenáři se zájmem o témata efektivní komunikace, školitelé v oblasti komunikace, učitelé a vychovatelé.