• Dobře se čte. Téma mě zajímá, mnozí blízci mají kolem sebe třetího rodiče, nicméně nejsem v pozici třetího rodiče. Po přečtení věřím, že kniha pomůže lidem, kteří mají třetího rodiče jsou třetím rodičem. Mimochodem pojem třetí rodič se mi líbí, chápu jeho význam. Kniha je upřímná (např. odkrývá mýty jako že vlastní a bonusové děti jsou stejné, nejsou, můžete se tak k nim chovat, když vám to dává smysl, ale jsou zde rozdíly a nedává smysl si něco nalhávat), je vidět, že má hlavu a patu.
• Dost textu je spíše obecnější, to je rozhodně nedehonestuje, prostě v něčem to má třetí rodič stejné jako jiný. Podobně mnohá pravidla lze zobecnit na partnerovy rodiče, příbuzné. Jako (stručně), že vyjma všeobecných rodinných pravidel, je úkolem, zodpovědností, ctí řešit děti, rodiče toho, komu jsou vlastní.

Kniha autorky Kamily Petrovské, iniciátorky a kreativní ředitelky platformy Třetí rodič, vznikla na základě osobních zkušeností i sdílených potřeb lidí se stejným osudem. Jsou čerstvě zamilovaní, potřebují najít správný vztah k bývalým partnerům i nevlastním dětem. — Kniha pro všechny, kdo žijí v tzv. patchworkové či komponované rodině – tedy v rodinném společenství s dětmi z předchozích vztahů. Autorka přináší osobní zkušenosti, příběhy dalších „třetích rodičů“ a hlavně rady a tipy pro každodenní život. Vychází přitom z psychologicko-pedagogických poznatků, které upravuje na míru nevlastním rodičům. Nejen oni, ale také jejich partneři v knize najdou důležité informace, podporu a povzbuzení.