Prakticky brak, raději nečíst. Autor je etatista, socialista, označuje se víceméně jako středový volič. Člověk, který místy našel jednoduchou pravdu, ke které pak hledá argumenty. Své pomýlené názory (např. o homo economicus), které si pak (správně) vyvrací. Přínosné je číst mnoho kritiky, ale ne každá kritika je oprávněná. A už vůbec ne řešení. Na druhou stranu kniha obsahuje plno dobře vyargumentované a správné kritiky různých „středových“ praktik, aby v zápětí navrhl podobně nesmyslné řešení, kde často už kritika chybí. Kvůli těm kritikám a argumentacím to nebyla úplně ztráta času, třeba se někdy bude hodit. Ale text je jinak zaplevelen takovými úvahami, že vědět dopředu, co mě v knize čeká, knihu bych vůbec nečetl.

Oficiální popis: Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání fiančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým – a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století.